Popis
Monografie se zabývá neverbální složkou řeči a na experimentech s osobami s diagnostikovanou afázií chce ukázat, že gesta používají jako substituci řeči, kterou často není možné v komunikaci použít vzhledem k různé míře jejího poškození. Stěžejní část knihy je věnována výsledkům výzkumu kompenzace řečového deficitu pomocí gest. Text nabízí návod, jak takové konstrukce popisovat, dotýká se přitom i problematiky přepisu a notace řečových prostředků i gest.
